Nazi Lauck NSDAP-AO - Česká Bcze114 . . .

Nazi Lauck NSDAP/AO

NS Zpravodajství

vydávaný NSDAP/AO - České internetové vydání

Číslo 114/14 - Léto 2003 (114)

 Informace pro předplatitele

NS Zpravodaje vydává NSDAP/AO v několika jazycích včetně angličtiny, němčiny, maďarštiny, holandštiny, francouzštiny, švédštiny, španělštiny, portugalštiny a italštiny. Zpravodaje vychází na nepravidelné bázi. Cena předplatného je US$30.00 za 12 čísel. (Každé vydání lze objednat i na 650 MB computerovém CD (v Microsoft Publisher 98®) Cena US$10.00 za CD.)

Anglické a německé edice NS zpravodajů jsou nabízeny POUZE na CD – a ve zkrácené formě na internetu. Pro tyto kamarády vydává NSDAP/AO rozsáhlejší noviny v němčině (NS KAMPFRUF, dvouměsíčník, $30.00 za 12 čísel), v angličtině (THE NEW ORDER, dvouměsíčník, $30.00 za 12 čísel v USA a Kanadě, jinak $50.00) a v dánštině (FÆDRELANDET, čtvrtletník – jako společný projekt s DNSB v Dánsku. Kontakt: DNSB, Postboks 32, DK-2670 Greve, Denmark).

Jsou přijímány všechny běžné měny – pouze bankovky (žádné mince nebo poštovní známky). Jsou přijímány mezinárodní poštovní poukázky z většiny zemí KROMĚ Německa a Rakouska. Žádné osobní účty mimo USA. Žádné postžirové účty.

 Velmi vítáni jsou pisatelé a překladatelé ochotní dobrovolně pomoci.

Klikněte na "rozsáhlý nabídkový list" s množstvím propagačních materiálů, odznaků, vlajek, kazet, muziky, knih v různých jazycích a spousty dalších věcí.

NSDAP/AO: PO Box 6414, Lincoln, NE 68506 USA www.nazi-lauck-nsdapao.com

 

Wolfgang Willrich – Árijský umělec

Jedním z nejznámějších umělců Třetí Říše byl Wolfgang Willrich. Narodil se 31. března 1897 v rodině s dlouhou zemědělskou tradicí. Jeho umělecké sklony se začaly projevovat už v raném mládí. Když v roce 1915 nastupoval na vysokou školu v Berlíně, díval se na tehdejší umělecké směry jako na dekadentní. V roce 1916 byl povolán do služby jako poddůstojník 251. pěšího pluku. Na západní frontě mu byl udělen železný kříž.

Když se stal válečným zajatcem, trávil mnoho času kreslením. Jeho první kresby byly vydány Mezinárodním červeným křížem v časopise pro válečné zajatce. Po svém propuštění pokračoval ve studiu. Ačkoliv se přidal k Ludendorff’s Tannenberg Association, neshody s Mathilde von Ludendorff ho donutily odejít. Přesto stále publikoval v jejich novinách.

Willrich uměl skvěle kreslit nordické rasové typy. V letech 1933-1934 působil na říšském ministerstvu kultury, ale byl nucen odejít kvůli spojení s kruhy kolem Ludendorffa. Pak z něj R. Walter Daree udělal nezávislého pracovníka, takže mohl dál pokračovat ve svých kresbách nordických zemědělců, což dělal s maximálním entusiasmem. Mnoho jeho kreseb vyšlo jako plakáty a pohlednice a velmi se rozšířily. On si přesto stále udržoval svou nezávislost. Dokonce odmítnul nabídku Heinricha Himmlera stát se čestným členem SS a ani nikdy nevstoupil do NSDAP.  Je ironií, že považoval odpor Třetí Říše proti úpadku umění za příliš umírněný ! Spolu s Walterem Hansenem a Grafem Klausem von Baudissinem pomáhal v roce 1937 organizovat mnichovskou výstavu úpadkového umění.

V roce 1939 požádal, aby byl poslán na frontu jako válečný umělec. Po Polsku prošel Francií, Norskem, Finskem, Sicílií a Ruskem. Bylo jím portrétováno mnoho slavných vojevůdců a později i mnoho držitelů rytířských křížů. Koncem roku 1943 se vrátil do Berlína, kde pokračoval ve své práci.

Jeho poslední práce byly po válce publikovány v Argentině. 18. října 1948 zemřel na rakovinu.

Síla skrze krásu !

V této éře dekadence a úpadku jsou vědomí a rozum každého skutečného Árijce denně znova a znova napadány. Naše duše křičí touhou po duševní potravě. Krása vytvořená árijskými umělci pomáhá tuto duševní potřebu naplnit, pozvedá naší morálku a připomíná nám velikost naší rasy.

Mnoho let jsem se těšil na den, kdy nám naše zdroje, finance anebo technologie dovolí šířit skutečné árijské umění mezi všechny kamarády a ostatní rasové soukmenovce. Konečně ten den přišel ! Na začátku června jsme do naší sbírky přidali kolem osmdesáti (!) plně barevných árijských uměleckých děl. Nyní jsou pro vás dostupná ! Máte tři možnosti, jak se na ně podívat. První možnost, pokud máte přístup k internetu, je prostě navštívit naše stránky nazi-lauck-nsdapao.com. Za druhé si můžete koupit plně barevné DIN-A3 (přibližně 30 x 42 cm) tištěné plakáty. Za třetí je mnoho uměleckých děl na našich DVD (podívejte se na #818-A, #818-B a #839 v nabídkovém listu).

V této publikaci  nebo v listu je k vidění mnoho uměleckých děl, ale také můžete požádat o bezplatný obchodní leták(y) pro tyto položky. Jednoduše napiště na:  NSDAP/AO, PO Box 6414, Lincoln NE 68506, USA.

Setkání desátníka Schlaga s Adolfem Hitlerem

Dva mladí naporučíci šťastně doběhli zpět ke svým rotám, první a osmé. Důstojnická porada právě skončila. Zítřek měl být zase pořádně horký. Dnes dostal mladší z těch dvou, nadporučík Helms, od velitele pluku zvláštní ocenění. Jeho rota vykonala během manévrů malé mistrovské dílo. Zítra ho chtěl nadporučík von Bieberstein se svými muži překonat.

Helms a Bieberstein byli kamarádi. Oba si vždy ve všem pomáhali a měli na svědomí řadu legrácek. Oba se vzájemně popoháněli k lepším výkonům; ani jeden nechtěl být v ničem až ten druhý nejlepší. Právě spolu jeli borovým lesem osvětleným rudým kotoučem zapadajícího slunce, které probleskovalo mezi kmeny stromů u tábora. 16. srpen 1938 se chýlil ke konci.

Velitel praporu po skončení velitelské porady dlouze mluvil s Helmsem. První rota druhý den z manévrů odstoupila. Chlapi udělali svou práci dobře, proto dostali čestnou odměnu. Čekala je návštěva nejvyššího velitele. Měl přijet Adolf Hitler a už byl v táboře očekáván. Nadcházel velký den. Najednou si každý uvědomoval, že to všechno stálo za to, všechno to nekonečné pochodování, všechny ty rozkazy „lehnout, vyskočit, pochodovat, pochodovat !“, tisíce opuštěných milenek, které zanechali na písčité půdě hranice. Ta zpráva se celým táborem šířila jako vítr od muže k muži a co stále bylo považováno za nejasné a nadějné na nejvyšších místech, to se už stalo ve velkých vojenských stanech mužstva jistotou.

Muži z Helmsovy roty byli určeni za vojenské sluhy, až se vynoří na kraji lesa – u jednoduchých dlouhých stolů, kde Schmittke psal nedělní dopisy své Minně a kde velký Emil rozdělával poslední balíček od své matky – důležití hosté, Vůdce a jeho doprovod, velitel pluku – a samozřejmě také velitel praporu s Helmsem, nadporučíkem z prvního praporu, nosícího jídlo z polní kuchyně.

„Opravdu ti závidím!“, promluvil Bieberstein na šťastného Helmse. „Kdybych tak já mohl jednou vidět Vůdce, stát těsně u něj, slyšet ho, jak mluví k lidem kolem, jak se směje a užívá si. Doposud jsem ho viděl jen z dálky projít kolem nebo na filmovém plátnu, ale to mi nestačí.“ Pak Helmsovi vyprávěl, jak jako chlapec u otce na východě mohl o tomto úžasném muži jen číst v novinách a poslouchat příběhy od staroušů, ale nemohl získat ten skutečný zážitek a radost, dokud se z něj nestal RAD man a když později začal chodit do pěchotní školy. Mladí lidé ho milují jinak, následují ho s větší vášní a věří mu s větší horlivostí.“ On byl ten, zatímco se dlouze díval mimo Helmse, na jehož hrudi zářil zlatý odznak cti Hitlerovy mládeže a pro koho bude určitě zítřek nejkrásnějším dnem v životě. Ale kde vlastně on sám bude ? Určitě někde mezi stíny borovic, určitě daleko od manévrů.

Už se stmívalo, když Bieberstein překotně vpadnul do Helmsova stanu a vyvlekl ho ven do temné noci, kde se mu svěřil se svým nápadem a požádal ho o laskavost. Jak si ti dva šeptali ve tmě před stany, nikdo jim nemohl rozumět. Jeden akorát slyšel Helmse vesele zavolat za odcházejícím Biebersteinem, že má velké štěstí, že zrovna dostal dva dny volna a ať si je užije.

Druhý den opravdu Adolf Hitler přijel. Najednou se objevil se svým doprovodem pokryt prachem. Inspekce se jevila jako důkladná a přísná.

Desátník Hahn z první roty řekl desátníkovi Schäferovi, že bylo snazší dělat tu manévry jako vojenští sluhové, než s jejich spěchajícím šéfem tam venku v písku. Helms přemýšlel o horku a svých zraněných nohách; naštěstí se zdálo, že mu jsou bohové Pruska nakloněni. „Nový kamaráde“, Schäfer zamířil k velkému blonďatému desátníkovi, který byl pro dnešek přidělen k Helmsově rotě, „ať je tady trochu víc obsluhy, kdyby Vůdce navštívil naší polní kuchyň.“ „Možná je to jinak hlavní číšník v hotelu Kaiserhof“, poznamenal Hahn se smíchem, „tak dobře vypadající chlapíci jsou tu potřeba. Ostatně jsem přesvědčen, že už jsem ho předtím někdy viděl.“ Teď se kamarádi vrhli na Hohna, tvrdíc, že musí žít na Kaiserhofu v pěkném bordelu a tak dál, dokud četař Euler neposlal celou jejich partu do okolí s nařízením, aby našli něco „zeleného“ na stoly.

U dřevěných stolů na okraji lesa mohl každý vidět sedět naproti Vůdci Reichsführera SS Heinricha Himmlera, postaršího generála Keitela, Obergruppenführera Brücknera a šéfa říšského tisku Dr. Dietricha. Helms a jeho muži poznávali mnoho tváří, ale jejich oči upřeně sledovaly jen jednoho muže, který si pochutnával na fazolích z polní kuchyně, který předával veliteli pluku nějaké poznatky o manévrech, který se tak srdečně smál, když mu jeho soused něco řekl a který vypadal tak pyšný a šťastný z toho, co mohl vidět a zažívat mezi svými vojáky od časného rána až do teď, kdy už bylo slunce na zenitu.

Nedávno přidělený desátník vypadal nadšeně a energicky plnil své úkoly. Byl šťastný, když podával Vůdci talíř s bílými fazolemi a ten mu přátelským gestem pokývnul a poděkoval mu. Nadporučík Helms to také viděl. Když jeho oči pozorovaly tohoto vojenského sluhu, na tváři se mu mihnul prohnaný úsměv. Pro personál tu byla spousta práce; talíře se dvakrát i třikrát vracely do polní kuchyně, kde byly znova naplněny.

„Vemte si ještě jednu porci, můj Vůdče“, řekl generál a nový vojenský sluha už stál za Vůdcem připraven znova naplnit jeho talíř. Vůdce mu poděkoval. Heinrich Himmler si hezkého, vysokého a blonďatého muže povšimnul. Desátník měl ve tváři vůdčí rysy. Ten se musí stát vojákem – zemědělcem na východě, pomyslel si Reichsführer SS. Zdravý a silný zemědělec, takové muže všichni potkávali v Německu v šedých polních uniformách.

„Jak se jmenujete ?“, zeptal se Reichsführer SS, otáčejíc hlavu na velkého sluhu se sluncem opáleným obličejem a modrýma očima.

Vůdce také vzhlédnul.

Pozornost důležitých hostů sluhu očividně znejistěla. Byl připraven podat Vůdci velkou porci bílých fazolí, ale říct své jméno…nezapomněl ho? Postavil se do pozoru a srazil k sobě podpatky: „Desátník Schlag, Reichsführere SS“, napadlo ho nakonec. Heinrich Himmler ještě poznamenal: „Desátník Schlag, osmá divize pěšího pluku…“ Jeden by nevěřil, jak ten člověk vykonával svou službu, určitě by se hodil na východ.

Vůdce byl potěšen. Nadporučík Helms se vrtěl, posunoval se na své židli a skousl si ret. Ale desátník Schlag, přidělený vojenský sluha, rychle zmizel – jako by se bál být dál pozorován a dotazován.

Týdny poté už nikdo nemyslel na bílé fazole z polní kuchyně na kraji lesa a dřevěné stoly na písčité půdě na hranici. Pak jednoho dne přišel dopis z říšského kancléřství. Zapisovatel této pravdivé události ho nečetl, ale obsahoval toto: V osmé rotě druhého pluku se toho mnoho přihodilo. Nadporučík von Bieberstein podal stížnost – stížnost vůči sobě. Pak velitel divize a později velitel pluku vyslechnul jeho a nadporučíka Helmse. Jejich akce byla trestuhodná – zvlášť od nadporučíka von Biebersteina. Velitelství za to chtělo uvolnit ze služby nadporučíka Brandenburga. Samozřejmě, nebyla to žádná malá záležitost, tato lež, toto udání falešného jména za přítomnosti nejvyššího velitele a jeho vlastní degradace na desátníka. Pravidla německé armády, její železné, nediskutovatelné zákony, vyžadují přísné posouzení. Že tento mladý nadporučík ze své bezmezné lásky ke svému Vůdci hrál roli desátníka ve snaze aspoň jednou se dostat do jeho těsné blízkosti, to že si svévolně určil falešné jméno – lhal a lpěl na tom, aby nebyl odhalen – to všechno může být lidsky pochopitelné jako smělá akce, ale železné zákony německé armády, psané tradicí a posvěcené krví, musí zůstat silnější než lidské srdce.

Může být omluven jen  jedením člověkem: tím velkým člověkem, který lidsky dalece přesahuje naší dobu, který je sám zběhlý v životě pod tvrdými a jasnými zákony, který tvoří zákony a upevňuje nový řád. Ze všech lidí mohl povstat jeden génius pro náš lid, díky jeho oddanosti a lásce. Lid se zde setkal s lidem; v desátníkovi Schlagovi poznal Vůdce národ s jeho otevřeným srdcem, s prostým vyjádřením jeho vděčnosti a štěstí. Avšak Vůdce se smál radostí, když slyšel tuto historku o desátníkovi Schlagovi, velkém blonďatém nadporučíkovi s modrýma očima a opálenou pletí. Díky němu to nebude dále řešeno. Pobočník wehrmachtu…

Nedlouho poté přišel na osmou divizi balík pro nadporučíka von Biebersteina. Helms mu ho pomohl otevřít. Něco tam bylo zabaleno v krásné výplni. Jejich netrpělivost narůstala. Pak bylo tajemství odhaleno; bolestivou temnotu svědomí prozářilo slunce. Rozradostněný mužův hlas se lehce třásl, jak četl pod fotografií Vůdce ve stříbrném rámečku: „Mému drahému nadporučíkovi von Biebersteinovi alias desátníkovi Schlagovi z přátelství – Adolf Hitler.“

Jedná se o výňatek z knihy #563 SS GUIDELINES FOR HITLER’S BIRTHDAY, $10.00.

Dopisy vydavateli

Nálepka se svastikou v říšském hlavním městě

Před několika dny jsem našel vaší nálepku na domovní zdi. Vaše práce mě zajímá. Nenávidím Židy, kteří tu žijí jako paraziti a vysávají pro své války peníze z naší práce. Hledám nálepky proti Židům, které pomůžou našim zemím se od nich osvobodit. Myslím, že nejzatracenější Židé jsou v USA. – Berlín

Nový NS stát !

Dostal jsem poslední vydání vašich novin.  Jsou vynikající ! My jsme moderní skupina aktivistů bojující proti globálnímu židovskému systému. Žijeme a bojujeme pro den, kdy budou naši nepřátelé poraženi. Pak vytvoříme nový NS stát. Do té doby boj pokračuje ! Sieg Heil ! – Bělehrad, Srbsko

Mladý ale odhodlaný

Ačkoliv mi nebylo ještě ani 17 let a musím se připravovat na mou „abituru“ v příštím roce, budu bojovat i bez těch, kteří padli za obět materialismu. – Lipsko

Pěkné vzpomínky kamaráda z SS

Píšu vám dva dny před Vůdcovými narozeninami. Je mi právě 82 let. Nikdy nezapomenu na svou dvojí cestu přes Německo v roce 1938 a 1939 z Aachenu do Vídně. V té době vše řídilo srdce – prostě přátelskost a nefalšovanost. V roce 1941 jsem pracoval v závodech Roberta Bosche v Berlíně. Od roku 1942 jsem byl ve Waffen SS a v roce 1943 jsem se stal poddůstojníkem. Každý den jsem obdivoval odvahu a kamarádství německých hrdinů. – Flandry

Reklama zadarmo

Maďarská televize odvysílala začátkem června hodinový program o maďarských skinheadských skupinách a také ukázala adresu NSDAP/AO ! Nevěděl jsem, že máte v maďarské televizi zajištěn vysílací čas. Měli jste mi to říct s předstihem ! Heil Hitler ! – Kalifornie

Vydavatel: Interview s Lauckem bylo také během května odvysíláno v několika amerických městech.

Masové protesty proti válce v Iráku

Samozřejmě, že po celé Evropě proběhly masové protesty. Skoro každé větší město mělo svou demonstraci za účasti desítek tisíc lidí. Bush a Blair byli oba nazváni válečnými zločinci. 99% odborníků na mezinárodní právo z celého světa tvrdí, že šlo o zločinnou agresivní válku. – Rakousko

Potřebujeme !

1.               Knihy a časopisy Třetí Říše, stejně jako originální (do roku 1945) nahrávky s německými pochody.

2.               Kamarády, kteří plynule píší (není nutné, aby mluvili) cizí řečí a jsou ochotní dělat překlady.

3.               Internetové aktivisty ke shromažďování a šíření informací.

Podívejte se na náš rozsáhlý NABÍDKOVÝ LIST !

VZOREK NOVIN ZADARMO !

NSDAP/AO - PO Box 6414 - Lincoln NE 68506 - USA
http://www.nazi-lauck-nsdapao.com

Hlavní strana NSDAP/AO